[http://www.mvcr.cz/clanek/reinzenyring-verejne-s]

Ale až tihle mladí a neklidní ajtíci dotáhnou svůj odpor k monopolům do důsledků, stanou se z nich libertariáni :_). A pochopí, že i krádež nehmotného zůstává krádeží. Kéž by. Ale (jakkoliv jsem měl očekávání nastaveno velmi nízko) celkově jsem byl příjemně přeqapen.

No to víš, to je zrovna ten článek 23 Listiny základních práv a svobod. U nás se lidem musí všechno vysvětlovat na ekonomice — ale jde to, začínají chápat, že všechno to virtuální duševní vlastnictví a neexistující transakce jednou splasknou a přijde krize.

ad 3) Nevim, jakych uspechu lze dosahnout pri proskolovani uredniku. Za pokus to ale stoji… Taky pekna verejna zakazka:-).

ad 4) diky za upozorneni, ze MS neni tak spatne reseni.

– zasahy do soukromi:
Ta formulace z am. ustavy je mnohem jasnejsi, mnohem konkretnejsi. Chapu, ze jste nechteli mit program prilis dlouhy, ale zrovna tohle misto bez specifikace fakt pusobi blbe.

– funkce dem. statu:
vida, nejsem pravnik a mate me to. Kor v misty tak bulvarne psanem programu. Mozna je v tom ono certovo kopytko: michate dva hodne odlisne registry a ani jeden pak nepusobi, jak ma.

– bojovna veta mi proste pripadala, ze prilis implikuje nedodrzovani ustavnich prav, prilis pausalne. A administrativa je siroky pojem.

Jo, povazuju za dobry, ze jste mezinarodni, v programu to ale zminene neni, ne?

Snížení právní zátěže není téma do programu, tím spíš ne pro politickou stranu, která není davově orientovaná. Podle mého názoru by bylo fajn přijmout např. zákon o legislativním smetí, který by taxativně vypsal všechny platné předpisy. Aby mohla být zátěž snížena, je potřeba nejprve právní systém poznat a to současné technické státní systémy neumožňují. Jako mezinárodně zaměřená pol. strana máme výhodu, že budeme mít větší vliv na produkci evropských předpisů.

> Ale apel, že „státní instituce smí shromažďovat o občanech jen informace, které přímo souvisejí s funkcí demokratického státu“ ve mně budí pochybnosti ještě větší. Kdo určí, jaká je funkce demokratického státu, co s ní přímo souvisí, co lze nashromáždit a co rozházet?
Co jsou nezbytné funkce demokratického soudu určuje jednak právní věda a jednak soudy (včetně ESLP). Pokud občan zjistí, že stát do takto vymezeného práva zasáhl, může se domáhat zadostiučinění u soudu (zde u správního soudu). Klauzule „nezbytnosti v demokratické společnosti“ je poměrně obvyklá u omezení svobod v Listině základních svobod (šíření informací, sdružování,…), takže mi přijde jako dostatečně vymezená, k čemuž přispívá i četná judikatura ESLP.