Reklama
 
Blog | richterova.olga

Co se mění pro občany Prahy 10 tím, že se Milan Richter prohodil s Bohumilem Zoufalíkem na pozici starosty (a místostarosty)?

Zdánlivě nic. Jeden úkrok vzad a druhý vpřed v situaci, kdy zůstávají téměř totožně rozdělená pole zodpovědností a kompetencí, působí jako bezvýznamná rošáda. Ale není to jen divadýlko pro média.

Ač možná „personální změny ve složení Rady“ na posledním zastupitelstvu Prahy 10 dne 5. 6. (záznam na YouTube Zaostrenona10 zde), při nichž hladce probíhající hlasování provázela starostovská pera a věšely se zlaté řetězy na dmoucí hruď funkcionářovu, působily jako běžná politická škatulata, k nimž by se občan, jelikož to jsou pouhé technikálie, ani neměl vyjadřovat, jde o víc

http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/rozklad-v-ods-milan-richter-skoncil-jako-starosta-prahy-10-995041

1) Došlo k vzniku klubu „Nezávislých“, do něhož na Praze 10 vstoupili 4 bývalí (rezignovavší či čerstvě vyhození, či obojí) dlouholetí členové ODS Bohumil Zoufalík (přes 15 let ve straně), Ivan Vinš (chybně uvedeno, že je bratranec Luďka Vinše, majitele žižkovské Viktorky), Hana Štěpánková a Vladislav Lipovský, bývalý člen Unie svobody a starosta z doby, kdy Richter s zastával funkci radního pro informatiku a pro kulturu.

Co to znamená? – Desítková stranická buňka ODS demonstruje obrovskou sílu, když se nebojí jmenovat starostou někoho, kdo právě odešel ze strany, za niž byl zvolen, a který nominálně reprezentuje pouhé 4 zastupitele z 36.

Reklama

2) Může se jednat o přípravu na nový subjekt. Česká pozice hovoří o uskupení „Uzdravme naši politiku„, Boris Šťastný i Milan Richter, prominentní členové desítkové ODS, pak vysílají signály, že se se stranou rozkmotřují (tj. půjdou dělat kmotry jinam?).

3) Milan Richter si evidentně chystá pole tím, že ho nejprve vyklízí. Ústup z magistrátu (kde na dubnovém zasedání 24. 4. rezignoval on i B. Šťastný a nastoupili za ně na zastupitelská místa právě Zoufalík s I. Vinšem) i stažení z pozice starosty znamená menší pozornost médií, která mu co do politických perspektiv patrně prospěje. Každá pošramocená pověst vypadá líp pod závojem zapomnění…

4) Celá situace byla perfektně zrežírovaná a téměř nic ji nenarušilo. Ani TOPku nenapadlo zkusit navrhnout svého starostu – jelikož se stala nejsilnějším subjektem v zastupitelstvu, bylo by to jen logické. Nikdo nevyjadřoval podiv, nikdo se neptal po smyslu toho celého. Nebyl zpochybněn záměr režisérů, kteří jsou na rozdíl od nás všech ostatních patrně stoprocentní profíci.

5) Jaké to může mít důsledky do budoucna?

Bohumil Zoufalík bude jistě mít v lecčems dobrou snahu. Je možné, že se mu podaří podpořit dostavbu míst ve školkách, nebo vyjasnit, jak se v krizové situaci typu povodně má nastavit komunikace magistrát – městská část.

Nejsme si ale vůbec jistí, nakolik se mu povedou prosadit nesmírně potřebné koncepce a strategie – nejen, že Praha 10 zoufale postrádá Generel pro veřejné prostory či kulturní strategii, páně Zoufalíkův nástupnický projev se ani letmo nedotkl např. osudu prázdných budov Desítky, KD Eden, Staré školy na Strašnické či Kina Vzlet (natož propojení jeho náplně s budovou vršovického Zámečku).

Namísto toho si s námi všemi chce splnit sen. Chce být tím, kdo „Praze 10 a nám všem“ koupí vilu Karla Čapka.

A tak to také zastupitelstvo odhlasovalo.

Pomyslel ale na to, že ho to všechno může smést? Jeví se logické, že B. Zoufalíka jako toho, kdo udělá spoustu rozhodnutí a podepíše řadu smluv, třeba i z Rámcové smlouvy se stavebními firmami na 2 miliardy Kč (vč. DPH), nebude nijak těžké před volbami nějak očernit a postavit mimo kandidátku.

6) Celá situace může enormně prospět desítkové ČSSD: Vůbec nic nedělá (alespoň jsme si ničeho nevšimli, např. protikorupční strategie, či koncepční podpora kultury, obojí rezort R. Kleslové, nejsou téměř 3 roky po volbách k mání), ovšem ve stálém rozruchu, který vytváří ODS, to nikomu nevadí. Inu, jak si všimnout, že vůbec nevíme, čemu se věnuje první místostarosta Novák, když stejně tak na zastupitelstvech nehovoří (a patrně ani jinde aktivitou neoplývají) žádní členové ČSSD.

7) Jeden moment celého zastupitelstva byl ale ve vztahu k ČSSD přece jen pozoruhodný: poslanec a předseda našeho Finančního výboru (tj. člověk pobírající dva platy dohromady zvící minimálně sta tisíc korun) vystřihl takovou apologetiku hazardních automatů, že by se za ni nemusel stydět ani šéf Sazky. Nyní cituji volně dle videa dostupného zde, stenozáznam bude ca za týden: Negativních dopadů gamblerství si Miroslav Svoboda prý pořádně není vědom, víc sociálně patologických jevů než za automaty – ty totiž nikoho neruší – nachází v restauracích čtvrté cenové a návrh na nulovou toleranci hazardu z úst Pavla Mareše, občana a předsedy desítkové KDU-ČSL je podle Svobody nesmysl.

Už méně překvapivé je, že hazard zásadně omezovat nechce TOP09: vzhledem k úzkým vztahům jejich klíčového ministra Kalouska a hazardní lobby logicky nelze soudit, že by kolegové z vyšších míst svým zastupitelům v komunálu poradili něco jiného.

Zarážející je – především kvůli požadavku Strany zelených, aby se její zastupitelé snažili nulovou toleranci prosadit – , fakt, že návrh Pavla Mareše přešla mlčením místostarostka Ivana Cabrnochová. Bylo by to podle jejích vlastních slov „marné gesto“. Dlužno ovšem říci, že se nulovou toleranci snažila prosadit alespoň na jednání Rady.

Proč jsou takové činy, které nevedou k rychlému výsledku, občas naprosto klíčové? Ukazují totiž osobní odvahu. Nedějí-li se příliš často, nejsou ukazatelem nerozvážnosti, ale schopnosti nějak se zachovat v situacích, jež z nejrůznějších důvodů nejde zvážit a přesně předpovědět. Schopnosti stát si za svým názorem, umět ho podložit a umět ostatním dát pocítit, že ho považujete za důležitý, i když to oni naprosto nechápou. A schopnosti být i nadále respektován – přesto, nebo právě proto.

Dobře naolejovaný stroj?

Těžko věřit, že se v zastupitelstvu, v němž se o tolika důležitých věcech rozhoduje téměř mlčky, úkorným zvedáním paží při hlasování, výrazněji debatuje na komisích a výborech. Ráda bych věřila na věcnou diskuzi, při níž se vše vyjasní. Naše zastupitelstvo však ze všeho nejvíc připomíná dobře naolejovaný stroj velké koalice, v níž na „nezávislých“ nálepkách skutečně vůbec nic nezávisí. 24. 6. se můžete spolu s námi přijít podívat na další pokračování tohoto zdánlivě nekonečného příběhu. A i když tam dostanete kartičku „host“, nebojte se, ve skutečnosti jsme každý „účinkující“. A je jen na nás, jak se našich rolí zhostíme.

PS: Editace 24.6.2013 v 10:25 – Ivan Vinš se na zastupitelstvu Prahy 10 dne 24. 6. důrazně ohradil, že není bratranec Luďka Vinše. Nepodařilo se mi dohledat, odkud jsem tuto informaci měla, tudíž to mohla být čistě nějaká spekulace. Panu Vinšovi se omlouvám za nepřesnost.