Reklama
 
Blog | richterova.olga

Napříč kůrou

Vyšla mi knížka. Tady je z ní pár ukázek.

———- 

Rozčesávám trnu přebírám
na skladě jsou jemné dojemné i temné ale
převažují polámané hračky
nebo co čekáš od básně

Netrpělivě vstávám

Reklama

 

Nezdráhej se

a nakrájej mě do polívky
Budu výživná

Až mě pak strávíš
pohnoj prosím
meruňku co plodí jednou za tři roky
Častěji se nesluší vzpomínat

 

Kolik asi?

Zabili jsme dvě hodiny v pantografu
opěradlo otvíralo koženkovou hubu
ale pořád stojíme a nejspíš
na nás nic nepoví

Pohřbíváme v polích za Prahou
a nemůžem se dopočítat pozůstalých

Ruší nás vrtulník a občas sirény

 

K stáru snad

Není to tak dlouho cos mi pověděla
Je těžké být sama

Ne vždycky předu když zavržou dveře ale
bojuju slibuju bude líp

Jako babička odmáčím zaschlé křivdy
a rozsvěcím světla v protějším bloku
Dělí nás jen garáže a už ani ty ne

 

Dobře si pamatuju

Tuhle jsem dřepěla za smrkem
okolo projel vlak

Zavřela jsem oči napříč kůrou
a vytrhané koleje mi dovolily
poslouchat mízu
Položila mi ruku
až na stehno

Až na kost si mě prohnětla

 

——–

Vydal Klub rodáků a přátel Kutné Hory v září 2008, v edici První knížky.

K dostání je se zářijovým číslem časopisu Host.