Proč si přeju, aby mé zájmy v Senátu hájila Renata Chmelová? Za každý rok, co se známe, destiluju jeden důvod.
- Renata dřív řídila několik stovek lidí v jedné IT firmě. Neuměla si představit, že by svou práci opustila: když něco dělá, je to na sto procent. Jenže pak jim za domem měly zmizet pole a louky zeleného Trojmezí pod chaotickou, nedobře navrženou zástavbou. A to je ten první důvod: Renata umí přijímat výzvy. Postavit se velkým developerským skupinám a vyjednávat řešení, které by zohledňovalo zájmy místních, potřebovalo člověka, co bude věřit, že se věci dají měnit. Že lidi jsou víc než beton. A jak to vypadá dnes? Na Trojmezí dosud nevjel bagr.
- Namísto toho, aby se soustředila na „píseček za svým domem‟, ji začal zajímat pražský územní plán jako celek. Zcela změnila svou profesní orientaci a jako facilitátorka při procesech územního plánování po celé republice získávala zkušenosti, jaké to je, propojovat veřejnost, odborníky (architekty a projektanty) a politiky. Trojmezí, které zčásti leží na Praze 10, ji pak pořád nutilo sledovat desítkovou komunální politiku. A tak jsme se setkaly. Nad společným zájmem o věci veřejné. A to je ten druhý důvod: Renata byla jedna z mála, koho nespravedlnosti dějící se tehdy na Desítce (viz kauza viladomy, Key investments, později plány na opuštění radnice na Vlastě) taky nenechávaly chladnou. I když se neděly přímo jí, a netýkaly se ani „jejího‟ Trojmezí. A současně nechtěla věci měnit jen dílčím způsobem, ale systémově. (Časem tak vznikly i Vlastní noviny, které na Praze 10 vlastními silami píšeme a rozdáváme, viz fotka níže.)
- Postupně jsme se spojily s dalšími. Vzniklo platforma občanských iniciativ Společně pro Desítku. Scházeli jsme se, snažili se ovlivňovat věci z pozice občanů. (Formulovali jsme tzv. Pět přání pro Desítku.) A paralelně vznikal poslední velký plán Milana Richtera: postavit novou radnici na Hagiboru, nebo alespoň na Strašnické. Když vyšlo najevo, že občanská účast v tzv. komisi pro novou radnici nikam nevede a je to jen šaráda, stala se Renata jedním z motorů petiční akce za referendum „STOP miliardové radnici‟. Jen ona sama v ulicích Prahy 10 nasbírala zhruba tři a půl tisíce podpisů. A výsledek? Dobré řešení budovy radnice zatím chybí, ale ani nevzniklo opuštěné ghetto, ani se neutratily stamiliony za nepromyšlenou stavbu. Takže důvod třetí: když jí něco přijde dostatečně důležité, umí se rvát jako lev a vyzkouší všechny možnosti.
- Z občanského hnutí se postupným procesem zrání stalo hnutí politické. Nikdy nezapomenu, jak jsme v partě asi patnácti lidí seděli v kruhu a vymýšleli název. Rozhodnutí jít do komunálních voleb padlo v brzkém jaře 2014. Mému synkovi tehdy byly necelé dva měsíce a Lucii Sedmihradské, která ho chovala, přišel na mysl název VLASTA. Krom dobrého nápadu Lucie ztělesňovala další kvalitu naší vznikající pestré koalice: odbornost. Roky se na VŠE zabývá veřejnými rozpočty. Roky se trápí, jak své poznatky dostat k politikům a do samospráv. Renata jí dává naději: expertízu bude možné uplatnit i v rozhodování. Přichází generace politiků, která se bude řídit daty a analýzami, ne dojmy a zákulisními zájmy (byť jsme zatím zastupitelé pouze opoziční). A to je pro mě ten čtvrtý důvod: Renata propojuje tak pestrou škálu lidí z neziskového i akademického sektoru, že si vlastně vytvořila svůj vlastní „think tank‟. Je to pro mě zárukou, že nebude senátorkou jednoho tématu, ale člověkem schopným využívat znalostí jiných.
- A poslední, pátý důvod?
Renata Chmelová je samozřejmě člověk z masa a kostí. Má své chyby, libůstky a osobnost, která na někoho může být až příliš průrazná a přímá. Ale zároveň si svých limitů je velmi dobře vědoma a nemá problém se omluvit, když to je na místě, nebo vzít zpátečku, když se v něčem spletla. Znám řadu lidí s dovednostmi špičkových manažerů, ale málo těch, kteří mají velkou sebedůvěru a odvahu a současně neztrácejí vřelost, sebereflexi a pokoru. Znakem takového přístupu podle mého je i to, že Renata na sebe všude zveřejňuje své skutečné telefonní číslo. Naposledy jí s otázkami na program volal mladý volič těsně před uzavřením volebních místností. Prý ho přesvědčila:-). Máte-li jakékoli otázky, neváhejte se jí ozvat ani vy. Anebo mně, jak je vám libo. Jenom: o senátorovi či senátorce rozhodne už tento pátek a sobota, kdy se koná druhé kolo voleb. Takže hlavně: nenechte propadnout svůj hlas!
PS: Skupinová fotka je z červnového grilování skupiny desítkových Pirátů a pirátských příznivců. To, že Renatu podpořila jak konzervativnější KDU, tak liberální Piráti, je pro mě taková sousedsko-politická třešinka na dortu. Stavění mostů je možné. Viz tento televizní duel s panem Holubářem, soupeřem ve druhém kole tohohle senátního klání.
Kontakt na autorku článku a zastupitelku MČ Praha 10: [email protected], a tel. zde
Kontakt na Renatu Chmelovou, kandidátku do Senátu: zde, sekce Potkejme se
