Čeho bych si přála tímto textem dosáhnout? Vzhledem ke zdravotním kontraindikacím v anamnéze naší rodiny z obou stran jsem – i po přečtení mj. Knihy o očkování R. W. Searse a knihy L. Elekové – zjistila, že očkování může pro naše dítě představovat hodně velké riziko (jako důvod pro „mírnější“ přístup to ale nejspíš stejně stačit nebude). Další publikace, z nichž některé naleznete v tomto přehledu, naznačují, že přitom plošný přístup k očkování proti 9 nemocem povinně může být i omyl – skutečným výdobytkem vedoucím k obrovskému zlepšení zdraví je patrně naše hygiena, strava, či podmínky bydlení. A určitě i možnost očkovat, jen je otázkou, zda ne cíleněji.
Vím, že jde o složité téma, ale ráda bych, aby mi stát neupíral svobodu volby. Stejnou svobodu bych si přála i pro další rodiče. Za svobodu – a vím, že tento argument budou mnozí považovat za problematický – však nepovažuju nemožnost využívat školky ba dokonce ani chystané dětské skupiny a hrozbu další zbytečné šikany ze strany úřadů. Nedomnívám se totiž, že bych případným nekompletním očkováním svého dítěte společnost tak výrazně ohrožovala (bacilonosičem např. černého kašle bývá spíš dítě očkované, u nějž nemoc nepropukne naplno): hledám proto jen těžko důvod pro výše uvedené sankcionování.
Soupis argumentace zpracované o.s. Rozalio a Ligou lidských práv naleznete zde: http://www.rozalio.cz/images/detske_skupiny_ockovani.pdf
Já přispívám svou troškou do mlýna svobodné volby následujícím dopisem odeslaným 14.3. 2014.
…
Dobrý den, vážená paní ministryně práce a sociálních věcí,
píšu Vám jako čerstvá maminka ve věci, která v naší společnosti budí velké vášně – kvůli vynucování očkování velmi malých dětí.
Píšu Vám také jako někomu, kdo reprezentuje rovný přístup práva ke všem obyvatelům této země.
Aby tento dopis nebyl příliš dlouhý, chci zmínit jedinou, ale zato zásadní věc:
Spousta maminek a tatínků (včetně mě a mého muže), kteří zvažují pro a proti očkování dle současného schématu, se bojí tlaku, který na ně vyvíjejí dětští lékaři, a energie, kterou na ně vynakládají sociální odbory… Dále čelí tito rodiče výhrůžkám, že jejich děti nevezmou do školky – a pak často reálně odmítnuti bývají. Nyní se navíc zdá, že neočkované či částečně očkované děti nebudou smět ani do připravovaných dětských skupin (nový zákon je nyní ve sněmovně).
Připadá mi to jako diskriminace zodpovědných rodičů hledajících co nejvíc informací a snažících se jednat v nejvýsostnějším zájmu svého dítěte.
Proč jsme v Evropě jedinou zemí, v níž je tolik povinného očkování a i když rodiče jen chtějí odložit očkování či zvolí alternativní vakcíny např. z Německa a přejdou na jiný očkovací systém než je u nás nařízený, jsou trestáni (tím, že děti nesmí do školky, na výlety, na tábory), ba dokonce probíhá jednání, že jejich děti nebudou moci ani do alternativních dětských skupin (viz Sněmovní tisk 82/0, část č. 1/6)?
Chci, aby mé děti byly v kontaktu s dalšími dětmi, ale ne na úkor jejich zdraví.
A proč považuji očkování za problematické?
Zkušenost řady lékařů začíná ukazovat, že čím víc je dítě očkované, tím víc je nemocné. V USA již soudy masivně odškodňují za autismus po určitých vakcínách (MMR, povinná i u nás). Kromě autismu se objevují např. batolata, která mají po MMR autoiminitní onemconění: batolata s diabetem nebo revmatoidní artritidou!
Jde o problematiku týkající se možnosti svobodné a zodpovědné volby každého jedince, proto Vás snažně prosím, abyste jí přisoudila tu důležitost, jakou má. Zisky farmaceutických firem jsou velké, ovšem strach rodičů o zdraví jejich dětí je větší a diskuze o přínosech a negativech očkování neutichne tím, když se dál utáhnou šrouby a skutečně projde znění zákona o dětských skupinách obsahující povinnost očkovat. Prosím, nediskriminujte nás rodiče, kteří se bojíme o zdraví svých dětí a hledáme informace k oblasti, která mi připomíná rentgen: taky trvalo pár desítek let, než se přišlo na jeho závažné negativní účinky.
S pozdravem
OR
…
Dnes, 19. 3. mi přišlo toto: „Váš podnět byl postoupen v rámci ministerstva na Sekci pro ochranu práv dětí a soc. začleňování.“
Tak jsem zvědavá, co podnítí.
Chcete-li se někdo přidat a spojit síly, napište mi prosím. Nápady jsou, chybí jen pár schopných lidí!
PS: Dále jsem napsala J. Dientsbierovi a H. Válkové. Od těch zatím žádná odpověď.
PPS: 28.3.2014 – došla odpověď říkající jediné: vše spadá do kompetence Ministerstva zdravotnictví, podnět předán tam. Co na to říct? Má odpověď níže.
—–
Dobrý den,
děkuju za předání podnětu dál.
