Holka modrooká, nesedávej u potoka / Holka modrooká, nesedávej tam
V potoce se voda točí, podemele tvoje oči
Holka modrooká, nesedávej u potoka / Holka modrooká, nesedávej tam
Pár jednoduchých slovíček, rýmy, autentická čeština. Tohle mě napadlo, když jsem se Janě z Porýní jala vysvětlovat, že to pichlavé, napjaté německé <í> musí přizpůsobit spíš rozcapeně nevýraznému <ə>. Jen tak autenticky pronese „Pivo, prosím!“. Procvičování za použití Hilki midriiki se ale brzo zadrhlo.
Modrooká – no, prostě blauäugig. Počkej… to v češtině neznamená naivní ani hloupý, prostě má modrý voči. Nebo…? Moje prababička prý rčení „Ta má krásný modrý voči“ uplatňovala na obzvlášť obdařené ženy. Ale to je rodinná legenda.
Nesedávej – tady jde o to, aby tam tak často neseděla. Immer wieder? Ne, nikdo jí nevyčítá, že už zase dřepí u vody. Není to pořád dokola. Nevysedává. Jen sedává. Ale nesvědčí jí to.
Podemlít. To je snadný, prostě voda udělá díru pod břehem, odnese ti stabilitu. Patrně je to děvče depresivní, možná jí narukoval milý, nebo je třeba v tom, kdo ví. Bezpochyby se jí ale v očích objevuje něco…
Šílenství?
Jestli nás to nejdřív nepodemele, a pak nesemele?
Těžko říct.
Každopádně v Německu se samohlásky s dětmi cvičí na třech Číňanech s kontrabasem, co seděli u cesty a rozprávěli. Pak přišli četníci a ptali se: Co to je, tohleto? Tři Číňani s kontrabasem.
Lehce proticizinecký popěvek versus hluboká melancholie zpívaná zásadně v dur.
Ili všichni pilijimi ti sviji.
PS: Dri Chinisin mit dim Kintribiss / sißin if dir Strißi ind irzihltin sich wis. /Di kim di Pilizi, i wis ist dinn dis? / Dri Chinisin mit dim Kintribiss.
