Je to až k neuvěření. V době eurodotací, kdy zámková dlažba pokryla i tu nejodlehlejší vísku a bez problémů renovujeme nevelké městské parky za 60 milionů (Chrpová-Malinová) a větší cca za 120 (park v Malešicích), jsou místa, která lidé hojně využívají a přitom tam nenajdete ani pítko, ani vodní svět za jedenáct milionů nebo sportovní hřiště za jednadvacet (obecní sportovní areál Gutovka ve Strašnicích). Jsou to místa, kde lidé chtějí být jen tak.
I když jim je na nich dobře, postupem času stejně většinou zjišťují, že by to přece něco chtělo. Malé zázemí, stoly, odpadkové koše, lavice, navečer osvětlení. (A nevzdávají se třeba ani pomyšlení na veřejné ohniště či místa na grilování, jaká jsou zcela běžná hned sousedním Německu.)
V Karlíně takhle v chladivé blízkosti řeky a tamějších typických administraček aktuálně vyrůstá nová příležitost k napružení kolen při beachvolejbalu či odložení dětí na pískoviště při popíjení kávy. Říkají jí Přístav 18600. Zdejšími cvičebními, herními a relaxačními prvky se ale nikdy nevyzdobí žádné předvolební noviny a projekt nebude mít svého předkladatele či předkladatelku v Radě. Je to jen a pouze iniciativa lidí, kterým se místo v záplavové zóně líbí, chtějí ho užívat a umějí si říct o pomoc. Nám všem. Současně jde o až směšně levnou proměnu – 200 000 by městské části snad ani nestálo za vypracování podkladových materiálů a projednání nápadu, mám v Praze dojem.
Má to jedinej háček: v tuhle chvíli ještě není jisté, že v tomhle Přístavu opravdu spočinou ti, které vysály openspacy, víkendové pracovní maily, pípání pokladen v supermarketech a jiné novodobé druhy mučení. Peníze totiž ještě nejsou úplně vybrané. Na to, abychom se díky svému příspěvku stali součástí nového ukotvování Prahy, máme ještě týden.
Je ale velká naděje, že se finance sejdou: před dvěma měsíci skončil jeden s karlínským Přístavem personálně provázaný a mnohem ambicióznější crowdfunding na nový kulturní prostor pro naši metropoli (Jatka78) a díky dvěma a půl milionům Kč od veřejnosti to bude moci jaksepatří rozjet. Bez monitorovacích zpráv a žádostí o změnu účelu dotace. Bez zdánlivé kontroly veřejnosti, ale zato s její obrovskou účastí.
Anebo ještě jeden příklad: kromě volného času a kultury v Praze leckde strádá i informovanost. Mám s tím osobní zkušenost. Aby se situaci v naší MČ dařilo vnímat co nejpravdivěji, vybírali jsme jako opoziční zastupitelé v Praze 10 peníze na vydání Vlastních novin. A ejhle, už vyšly! V 45 tisících výtiscích.
Po shlédnutí tohohle videa jistě podobně šťastný konec čeká i karlínské. Držím jim i nám všem ostatním palec. Ať se zase u něčeho takhle pěkně složíme. A ať nám vydržej radnice, které podobné iniciativě zdola přinejmenším nezavazejí. Časem ji jistě začnou i cíleně podporovat.
