Reklama
 
Blog | richterova.olga

Vlci u dveří – nejlepší česká deska od roku 2012

Máte i navzdory obehranosti stále v oblibě hitovou Půlnoční? Pustili jste si i celou desku Dobrý časy? Pak by vám neměl uniknout další, dnes už dva roky starý počin v zásadě týchž muzikantů – jen bez obou Neckářů. Je to totiž nejlepší české CD od roku 2012. 

Jak zní vlčí vytí?

Jde o těžko charakterizovatelný „elektro-indie-folk“, samotnými muzikanty pojmenovaný jako „discoblues“, v němž pětice J. Švejdík – J. Hradil – J. P. Muchow – D. Neuwerth – T. Neuwerth jakožto kapela Umakart natočila plně současnou a přitom nadčasovou desku. Vlci u dveří jsou mimo žánrové škatule a přitom nepatří k počinům pro samou originalitu většinovým uchem neposlouchatelným.

Obal CDčka  Vlci na Jižáku

Reklama

Umakartová osobní popiska lihovou fixu na každém originálním CD je spolu se skvostnými fotkami z pražského Jižního města nejen vizuálně lahodnou záležitostí, ale i dalším komentářem ke zpívaným textům.

Ať už vám úvodní píseň „Ve 4 ráno“ připomene vlastní dilemata ze chvil, kdy si říkáte: radši jít spát / anebo to aspoň zkusit, nebo hned druhá „Na hory“ zarezonuje tím, že máme nový auťáky a vysoký baráky / co sahaj až do nebe / a vesmír jen pro sebe, stačí poslechnout si tyto dva kousky na YouTube (včetně zdařilého videoklipu), abyste poznali, jak prostými větami se Švejdík dotýká těch nejvyšších horstev, s nimiž se ve svých životech všichni potýkáme.

Vlci z Jižáku

Sídlištní scenérie, v níž jsou na snímcích naaranžovaní členové kapely, se celým albem prolíná jaksi podprahově, rámuje ale texty přesně tou realitou, bez níž by zněly maličko nevěrohodně.

Umakarti přitom navazují i na ozvuky lidových balad (v neuvěřitelně nepateticky dojemné písni o dvou homosexuálech, Kuku a Koko) i na užití recitativů připomínající slavné popové cajdáky – vedle minimalistických částí si posluchač užije mísení vokálů, a když nějaká skladba vypadá, že jí už už dochází dech, zase ho nabere.

Pestrý zvuk písní nespokojených třicátníků ale není jen samoúčelný. Tohle „chlapské CD“, jak jsem si ho pojmenovala, dává naději. Po reflexi neuspokojivých vztahů šťastní a krásní / unavení opálení / každý sám či práce (píseň Votroci, Peníze nebo život) může přijít katarze: navzdory těm vlkům, kteří (v textu J. Těsnohlídka) každého z nás stejně najdou. U Umakartu se totiž jejich vytí mísí s něčím jako zvony. Jen je potřeba se pořádně zaposlouchat. Taky se vám zdá, že lepší české CD v poslední době nevyšlo?